Kreveta japonica

Typ: Sladkovodní
Čeleď: Atyidae – vzdutkovití
Rozšíření: Japonsko, Taiwan, Korea.
Chov: Akvárium může být i malé, záleží na počtu chovaných jedinců, jeden pár může prosperovat v nádrži 12 l. Je dobré jim poskytnout možnosti úkrytů jako jsou husté keře rostlin, mechové porosty, různé skalky nebo kořeny. Dále by mělo akvárium mít krycí sklo, krevetky mohou utéct z akvária i sebemenší skulinkou například po kabelu od filtru nebo po rostlině. Z akvária mohou v ojedinělých případech i vyskočit, pravidlem to však není. Pokud chovatel zaregistruje snahu krevetek opustit akvárium, měl by zpozornět, zkontrolovat kvalitu vody nebo posoudit vhodnost ryb, které jsou s krevetkami chovány. Na souši umírají. Na parametry vody není tento druh nijak vybíravý, potřebuje ale poměrně hodně prokysličenou vodu. Teplota by neměla stoupnout nad 29 °C, hrozí úhyn (teplotní tolerance závisí na množství kyslíku ve vodě, čím více kyslíku, tím vyšší teplotu krátkodobě přečkají). Údaje o délce života se liší, v akváriu ji můžeme chovat cca 3 roky.
Krmení: Caridina japonica je všežravec, požírá jak řasy (i černou, ale pouze, když nemá přísun jiné potravy), rostliny, živočišné zbytky, uhynulé živočichy, umělá krmiva pro ryby. Strava by měla být pestrá.
Odchov: Rozmnožování tohoto druhu je velmi komplikované a v akvarijních podmínkách se nedaří. Samice nosí vajíčka schovaná pod trupem, u zadních nožiček 4 – 6 týdnů. Ke konci tohoto období je vhodné ji přelovit do zvláštní nádrže. Když dojde k vylíhnutí larev, které volně plavou ve vodě, odlovíme samici zpět do původní nádrže. Do 5 – 10 dne po vylíhnutí je potřeba upravit vodu s larvami na mořskou. Jako krmení zpočátku lze použít mikroskopické řasy, rozemleté tablety, krmiva pro potěr (prachová), později nauplie žábronožky solné (artemie). Po šesti týdnech dojde k přeměně larvy na malou krevetu a postupnými výměnami vody je nutné ji opět předělat do sladkovodního prostředí.
Snášenlivost: Může být i ve společenském akváriu (potřebuje mírné spoluobyvatele), vhodnější je samostatná nádrž. Přítomnost ryb může krevetky stresovat, většina druhů ryb považuje krevetky za kořist a může je lovit, zvláště pak mladé jedince. Některé druhy ryb si mohou zpestřit jídelníček i dospělým jedincem. Nejlepší je chov ve skupinách, krevetky se rády shlukují.
Anatomie: Caridina multidentata (japonica) má na hřbetě světlý podélný pás, podobně jako druh neocaridina. Co však neocaridiny nemají, jsou typické tečky nebo čárky na bocích. Je také z řasožravých krevetek největší. Dorůstá velikosti asi 5 cm, samci jsou zřetelně menší (3,5 cm).
Krunýř krevetka pravidelně svléká, neroste totiž souběžně s tělem. Těsně po výměně krunýře jsou velmi zranitelné a vyhledávají úkryt před predátory. Svlečka (starý svlečený krunýř) by se neměla z akvária odstraňovat, ostatní krevetky ji sní jako vítaný zdroj vápníku